O mně

Své první lektorské krůčky jsem absolvovala již na prvním stupni základní školy, když jsem radila kamarádům toužícím umět kreslit stejně hezky jako já. Dnes vím, že jsem už tenkrát svět kolem sebe pozorovala jiným způsobem než ostatní a to mi pomáhalo kreslit velmi dobře. Byla jsem považována za talentované dítě. Z výtvarné výchovy jsem měla vždy jedničky, na ZUŠ mě přijali hned mezi pokročilé, ač jsem byla teprve ve druhé třídě.

Kreslení a tvoření mě nepřešlo ani po nástupu do zaměstnání. O víkendech jsem jezdila na jarmarky malovat dětem na obličej či se stánkem se svými kresbami, každou chvíli jsem byla na nějakém výtvarném kurzu. 

V momentě, kdy mě oslovila již několikátá kamarádka s dotazem, proč ještě kreslení neučím, jsem sebrala odvahu a udělala svůj první kurz - pro kamarádky. Chci poděkovat zejména Kristýně S., jejíž obrázek "před a po" mám na vizitkách a která byla mojí poslední potřebnou "kapkou odvahy" potřebnou k tomu, abych v roce 2013 otevřela svůj kurz veřejnosti. Ale i Markéta H. a Petra V. si zaslouží mé velké poděkování.

Stejně tak děkuji všem, kdo se mých kurzů účastní - věřte, že mě tato činnost velmi nabíjí. Ráda sleduji, jak si pobaveně prohlížíte, ba i ukazujete kolegům svojí sobotní kresbičku "před", jak postupně začínáte chápat a zjišťujete, jak nechat pravou hemisférou pracovat za Vás, jak si cvičíte techniku...

nejraději mám moment, kdy v neděli nakreslíte oči, Vaše dílko Vás začíná "sledovat" a Vy se začínáte bát, že si obrázek pokazíte... je to pro mě signál, že se Vám vlastní výtvor líbí. Pohrdavé úsměvy nahrazují udivené pohledy s jiskřičkou radosti nad tím, co jste nakreslili, vidím, jak svůj obrázek nevěřícně pozorujete...

Nepřestává mě to bavit, a baví mě to čím dál víc.

                                                                       Těším se na příští kurz.

               Jarka